pondělí 27. února 2006

Dostatek pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu

Chodíme ven za každého počasí. Od jara do podzimu jsou Bělka s Malkou po celé dny na pastvině, jenom na noc chodíme domů do chléva. Pravidelně si ale tyto každodenní procházky nějak zpestřujeme anebo obměňujeme. Občas se vydáváme i na větší túry do vzdálenějšího oklí.

Ale teď v zimě je situace opačná: Obě kamarádky jsou po většinu času ve chlévě, a tak aspoň jednou denně chodíme ven. Není toho moc na vybranou: Prošlapané chodníčky anebo prohrnuté cesty. Všude jinde se to hluboko boří, nechtějí dále jít...

V malých a úzkých prostorách se Malka nemůže nijak zvlášť projevit, jen tu a tam se všelijak protáhne. Jinak je bezmezně trpělivá a snášenlivá k množství různých strkanců - a dalo by se říci - poručníkování Bělky. Ale tady, ve volném prostoru Malušce jakoby "narostou křídla".

Tryskem proběhne kolem nás hodně daleko, pak se bleskurychle vrací, prudce zarazí a namístě otočí zpátky...Když se rozběhnem v jejím směru, hned nás předběhne a z bujnosti a radosti vyhazuje zadníma kopýtkama, když se ji snažíme utéct na opačnou stranu, hned je zpátky a chytá za rukáv nebo kožich. Zkrátka, Ona tu teď poroučí...



Některé dny se ale na vycházky vůbec jít nedá, jako třeba teď: Zledovatělý povrch se hluboko prolamuje i na dosud pevných chodníčkách. Chudáčci v lese, co všechno musejí přečkat...A tak my aspoň trochu chodíme kolem domu a pozorujem okolí.



Občas nefouká žádný vítr a svítí sluníčko. Tak se jenom spokojeně vyhříváme.

pátek 17. února 2006

Malka

je s námi už druhý rok. Před tím prožila několik měsíců se svoji mámou a rodinou v Bulharsku. Potom ji prodali a pak zažila s dalšími oslími kamarády (mezi kterými byl i dříve zmíněný Bonifác) namáhavý transport a několikaměsíční karanténu.
Teď se tu má dobře. Těšíme se na spoustu dalších společných příhod, dobrodružství a hezkých chvilek. Maluško, buď s námi zdráva a spokojena dlouhá léta.

neděle 5. února 2006

Jezdíme pro seno

Doma sice máme ještě nějakou zásobu sena, avšak za Horečkou ho máme plnou boudu. Tak tam pro ně jezdíme - co kdyby se počasí ještě zhoršilo a připadl další metr sněhu?



Malka má pěkné nové nákladní sáňky ze starých lyží. Seno se tam naloží do velkého pytle. Malka též umí ten pytel nosit.
Ale ouha! Protože je tolik sněhu, nechce se jí chodit mimo chodníček: "Hrozí tam nebezpečí!" "Při každém kroku vedle se propadneš, jak se potom mám s tím nákladem zvedat!" "Jen si to chlapče vyzkoušej sám!" No a tak se zapřahá děda a ostatní doprovází :-)



Chvílema si spočnem, povykládáme a zase jdem dál. Zima nám dobře ubíhá.