úterý 24. prosince 2013

Živý Betlém na Bartoškách

Půjdem spolu do Betléma,
dujdaj, dujdaj, dujdaj dá!
Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbat. 

Tato melodie se mi docela přirozeně vybavila, když jsme šli s Bělkou a Malinou v sobotu odpoledne na Bartošky. 

Přestože se mi tam zpočátku vůbec nechtělo: Dobře už znám nástrahy a možná nebezpečí takové zimní cesty: Malča sama je strašně opatrná, nestoupne ani na malý kousek ledu... Já ji docela chápu, sám už na sebe musím hodně dávat pozor...zkrátka není na takové věci vůbec připravena, akce se konala dost pozdě - a potmě se mi dlouhá cesta zpátky domů už vůbec nechtěla absolvovat.

Pak mě napadlo jedno "šalamounské" řešení: Skoro každý den teď přicházím se svými "kočkami" z pastvy až potmě, kolem páté. Tak co kdybychom si tu vycházku zkusili jen trochu prodloužit?Vyjdeme všichni tři něco po 14 hod, kolem 16-té by jsme mohli být tam. Půjdeme nejkratší cestou, chilku se zdržíme a hned vydáme zase zpátky, tak aby jsme byli doma kolem 18 hod. V případě jakýchkoli problémů nebo nepřízně počasí bychom určitě "vycouvali" zpět.

Nakonec se nám to podařilo. S Bělkou se přesun náramně zrychlil (většinou chodíme volně, bez vodítek, ona se s překážkami nijak nepáře, Malka si je pak vyřeší - bez tíhy zodpovědnosti za dědu - nějakým způsobem sama). Jenom místy jsem musel vzít Bělku "za ruku", kvůli pejskům ap. 

A byli jsme tam - v Betlémě. Děcka z jezdeckého oddílu právě dokončovala úklid stáje a přiváděla koníky, další naposledy ještě secvičovala koledy, začali přicházet další a další lidičky.

Pak už se před pěkně vyzdobenou a osvětlenou stájí objevilo několik pasáčků s kozami a ovečkami, andělíčci začli zpívat koledy a roznášet přání štěstí, na koni přijeli zdaleka tři králové, poklonit se Ježíškovi...


Co ještě povídat? Nádhera. Skutečnost daleko předčila mé očekávání. Prostá oslava této významné události v krásné mrazivé zimní krajině, bez složitých technických prostředků. Lidé i zvířata shromáždění v tom tajemném a míruplném prostředí stáje, vzpomínka na dávné časy, dárky a modlitba za budoucnost. Všechno umocnila i záře zapadajícího sluníčka na obloze, blížil se zrovna okamžik slunovratu...A nebeský Kračun se k nám od této chvíle zase navrací.

Za krásnou podívanou a zážitky děkuji Zuzce, která vše vymyslela a zorganizovala. Především pak dětem, dospělým a živáčkům ze stáje Tennessee Bonanza, kteří ten Betlém uskutečnili. Mým ušatým parťákům zato, že mě doprovodili.

Přeji všem našim blízkým, rodině, přátelům a příznivcům (ale i těm, kteří nám nejsou příliš nakloněni) pěkné prožití Vánočních svátků, hodně zdraví, radosti a spokojenosti v Novém roce 2014.